Od ledna 2026 přichází v oblasti preventivních prohlídek výrazné změny, které mají zásadní dopad na způsob, jakým české zdravotnictví přistupuje k prevenci nemocí. Tyto úpravy, plánované ministerstvem zdravotnictví, se zaměřují na včasné zachycení vážných onemocnění, čímž mají za cíl zlepšit celkové zdraví populace a prodloužit životní dobu ve zdraví. Novinky se netýkají pouze dospělých, ale i dětí, čímž se rozšiřuje spektrum péče o zdraví pro všechny věkové skupiny. Tyto změny představují nejen nová laboratorní vyšetření, ale také rozšíření pokrytí zdravotních pojišťoven a zvýšení důrazu na individuální přístup.
Rozšíření preventivních prohlídek u dospělých
Jednou z klíčových změn v rámci preventivních prohlídek u dospělých je rozšíření počtu a frekvence různých vyšetření. Pacienti již nebudou moci stihnout všechna potřebná vyšetření během svého standardního vyšetření každé dva roky. Nově totiž budou mít možnost vyšetření, která se dříve prováděla až ve vyšším věku, absolvovat už mnohem dříve. Celkově se tím zvyšuje šance na včasné odhalení zdravotních potíží, zejména v oblasti kardiovaskulárního zdraví a metabolických poruch.
Pacienti ve věku mezi 18 a 25 lety budou mít možnost podstoupit při své první návštěvě u praktického lékaře různé laboratorní testy. Tato vyšetření zahrnují mimo jiné krevní obraz, funkce jater, glykémii a lipidogram. Takováto opatření mají za cíl vyhledat rizikové faktory životního stylu a nastavit personalizovaný plán zdravotního zabezpečení.
Věk 30 a 40 let: Klíčová vyšetření
U lidí ve věku třiceti let se nově zavádí EKG jako pravidelný test, pokud má pacient rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak nebo obezita. Toto vyšetření se provádí každé čtyři roky a zajišťuje, že potíže se srdcem budou zachyceny včas. U zdravých pacientů však zůstává EKG rezervováno až pro čtyřicátníky.
Pro čtyřicátníky se také krátí intervaly pro vyšetření lipidogramu a krevního obrazu na dva roky. Nově mohou také asymptomatičtí lidé od 45 let absolvovat vyšetření funkcí jater každé dva roky, což je důležité pro včasné odhalení chronických onemocnění, zvláště pokud má pacient rizikové faktory.
Důraz na prevenci u starších ročníků
Změny v preventivních prohlídkách se citelně dotknou také seniorů, zejména těch starších 50 let. Každé dva roky budou mít nyní povinnost podstupovat vyšetření funkce ledvin, což je zásadní pro monitorování zdraví v této věkové skupině. Rovněž nově zavedené testy na NT-proBNP, indikující srdeční selhání, jsou důležitým krokem k včasnému zachycení zdravotních problémů.
Mezi významné novinky pro osoby 65 let a starší patří zaměření na hodnocení funkčního stavu a stabilizaci chronických onemocnění. Preventivní prohlídka u těchto pacientů může výrazně přispět k oddálení ztráty soběstačnosti a potřebě sociální podpory.
Geriatrické syndromy a jejich sledování
U seniorů ve věku 75 až 85 let se zaměří prohlídky na geriatrické syndromy, jako je riziko pádů či podvýživa. U pacientů nad 85 let bude kladen důraz na individuální přístup, což znamená, že lékaři budou muset zohlednit kvalitu života a preferencí jednotlivých pacientů při plánování péče, včetně možnosti následné paliativní péče.
Novinky v prohlídkách dětí
Preventivní prohlídky se rovněž promítají do péče o nejmladší. Děti ve věku od šesti měsíců do jednoho roku budou podstupovat pravidelný screening zraku, což je klíčové pro včasné odhalení očních vad. Tyto prohlídky budou doplněny očkovacími programy, kde lékaři nejen zkontrolují povinná očkování, ale také aktivně doporučí očkování, které není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Nový důraz na prevenci u dětí je zásadní, protože zdraví v dětství ovlivňuje další vývoj a rizika ve stáří. Průběh preventivních prohlídek hraje klíčovou roli v určování budoucího zdravotního stavu dětí.
Strategie pro lepší zdravotní kontrolu
Mezi cíli těchto změn je také snaha o zvýšení účasti pacientů na preventivních programech, které mohou dnes v praxi dosahovat nízké účasti, často ne přes 50%. To může zahrnovat inspiraci pro aktivní životní styl, vzdělávání o prevenci nemocí a důležitosti pravidelných zdravotních kontrol.
Ekonomické aspekty nového systému zdravotní péče
Nová legislativa přinese zvýšení nákladů spojených s laboratorními vyšetřeními, které by měly dosáhnout přibližně 435 milionů korun ročně. Ministerstvo zdravotnictví však vyzdvihuje, že tyto investice se v budoucnu vrátí. Včasně diagnostikovaná onemocnění lze lépe léčit méně nákladnými metodami, například ambulantní péči namísto hospitalizace či méně komplikované chirurgické zákroky.
Důraz na prevenci nemocí je klíčový pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti zdravotnického systému. Čím dříve budou zdravotní problémy odhaleny, tím nižší budou celkové náklady na léčbu a tím efektivněji bude možné spravovat zdroje systému.
Pacientské povinnosti a nový přístup ke zdraví
Pacienti budou nově čelit větší zodpovědnosti za své zdraví. Změny v přístupu ke zdravotní péči budou vyžadovat aktivnější roli pacientů, aby zapojili do prevence a pravidelných kontrol. To zahrnuje také potřebu informovanosti o vlastním zdravotním stavu a komunikaci s lékaři o jakýchkoli obavách.
